DĚTSKÉ TÁBORY - Rodinné centrum Slunečník

Tak...a jsme tady. Cestu jsme zvládli (ikdyž se přiznáme, že ten začátek na nádraží nebyl ideální)...ale jsme tu. Dorazili jsme skoro na čas:-) jen 4 minuty zpoždění a to jde,ne? Do tábora jsme dorazili za 10 minut a tam nás čekala hora batohů, kufrů, spacáků....i nějakých těch indiánských věcí. Rozdělili jsme se do "týpíček"...no, tak tedy chatek....i to jsme zvládli a snad jsme všichni spokojení.
Večer utekl, pak byla trošku zpožděná večeře (maso z bizona nechtělo změknout) a poté nás čekal první nástup (zatím jen nástup, až zítra to bude indiánský sněm). A tam asi nuda, ale potřebná:-) Seznámili jsme se s táborovým řádem, denním režimem, s tím, co máme dělat, co nesmíme, co můžeme
....a protože už zítra nás čeká indiánské putování (za ztracenou mapou k pokladu, pšt, to malí indiáni ještě nevědí, dozvědí se to až zítra na sněmu) museli jsme na minizdravotní prohlídky (tedy spíše na malé seznámení se zdravotnicí (od zítřka velkou Šamankou)

...a teď se už chystáme na spaní, snad budeme mít krásné sny...trošku dobrodružné

Ještě jsme neřekli, že nespíme v očíslovaných chatkách...ale pojmenovaných hezky česky či po pohádkových postavách... a tak někdo spíme u Marfuši, u Pepy, Rákosníčka, Cipíska či Manky, ale taky třeba u Joudy či Doudy. No, sice to není moc indiánské, ale nás to pobavilo.

Musíme omluvit, ale máme nějaké problémy se signálem, snad se nám ale zadaří dávat informace a zprávičky včas.